|
|
Využití včelích produktů v kosmetice
Kobza, Martin ; Bednář, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití včelích produktů zejména v emulzní kosmetice. Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na jednotlivé včelí produkty, jejich vlastnosti a možnosti jejich využití v kosmetice. Mezi včelí produkty patří med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. V této práci jsou uvedeny vlastnosti jednotlivých včelích produktů, jejich použití, možnosti stanovení kvalitativních vlastností jednotlivých produktů a způsoby aplikace těchto produktů do kosmetických výrobků. Včelí vosk se používá při výrobě rtěnek, krémů a masťových základů tzv. mastných krémů. Mateří kašička se aplikuje do pleťových vod, výživných mlék, pleťových masek, rtěnek, nočních krémů, vlasových vod, hydratačních přípravků atd. Včelí med se používá do sprchových gelů, mýdel, tělových mlék a do hydratačních krémů. Propolis se přidává do pleťových krémů, mlék, pleťových vod, šampónů, tyčinek na rty, mýdel a také do ústních sprejů. Pyl má z kosmetického hlediska významný obsah vitaminů, aminokyselin a dalších látek v přirozené formě. Tyto látky jsou důležité pro výživu, regeneraci a hydrataci lidské kůže. Včelí jed je používán ve farmaceutických přípravcích, jako jsou léčivé krémy a masti.
|
|
|
Obranné reakce včel vůči přírodním toxinům
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této magisterské práce bylo monitorování obranných reakcí včel po aplikaci včelího jedu. To zahrnovalo expresi vitellogeninu v tukovém tělese u trubce a dělnice a hladiny vitellogeninu v jednotlivých orgánech (hemolymfa, Malpighické trubice, střevo, tukové těleso), hladiny biogenních aminů, konkrétně dopaminu v jednotlivých včelích orgánech dělnice a trubce, hladiny adipokinetického hormonu v centrální nervové soustavě (CNS). Tyto biochemické studie byly doplněny analýzami mikrostrukturálních změn ve svalových buňkách pomocí elektronové mikroskopu. Výsledky ukázaly, že hladina AKH nebyla výrazně změněna, exprese vitellogeninu byla snížena v tukovém tělese trubců i dělnic. Tato inhibice byla zaznamenána i u samotné hladiny vitellogeninu v tukovém tělese a hemolymfě. Aktivita katalázy byla stimulována ve střevě včelí dělnice, opačný trend byl pozorován u trubců. Hladina dopaminu byla u všech orgánů (mozek, tukové těleso, Malpighické trubice) mírně zvýšena, ale pouze v tukovém tělese trubců bylo toto zvýšení statisticky průkazné. V neposlední řadě byl sledován efekt včelího jedu na strukturu thorakálních svalů. U dělnic došlo k destrukci svalových vláken a mitochondrií a současná aplikace AKH s jedem dokázala těmto změnám zabránit; situace u trubců zůstává nejasná.
|
|
|
Vliv přírodních toxinů na včelu medonosnou
KAINZOVÁ, Klára
Cílem této práce bylo popsat vliv včelího jedu na aktivitu trávicích enzymů (amyláz, proteáz, lipáz), na produkci AKH v CNS, na hladinu živin (lipidů, proteinů, glycidů) a vitellogeninu v hemolymfě včely medonosné Apis mellifera L. Včelí jed byl do těla včel aplikován 24 hodin před samotným stanovením výše zmíněných charakteristik. Výsledky ukazují, že včelí jed snižuje hladinu AKH v CNS, zvyšuje aktivitu trávicích enzymů ve střevě a zvyšuje hladinu vitellogeninu v hemolymfě. Vliv jedu na hladinu živin v hemolymfě se lišil - hladina lipidů a glycidů se zvýšila, zatímco hladina proteinů klesala.
|
|
|
Hormonálně řízená obrana proti hmyzím patogenům
BODLÁKOVÁ, Karolina
Cílem této práce bylo charakterizovat vliv hmyzího patogenu (entomopatogenní nematoda Steinernema carpocapsae) a včelího jedu (jed ze včely Apis mellifera) na aktivitu trávicích enzymů (amylázy, lipázy, proteázy) a na produkci adipokinetického hormonu v mozku švába amerického Periplaneta americana. Na pokusy byli použiti dospělí jedinci z chovů Entomologického ústavu BC AVČR. Hmyzí patogen/jed byl do těla švába vpraven injekčně 24 hodin před samotným stanovením enzymatické aktivity a hladiny AKH v mozku. Výsledky ukázaly, že nematoda nemají žádný efekt na enzymatickou aktivitu ani na hladinu AKH. Oproti tomu včelí jed částečně zvýšil aktivitu trávicích enzymů, ale stále není známá role AKH během tohoto procesu.
|
|
|
Vliv jednotlivých složek včelího jedu na lidský organismus
Spurný, Jakub ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Čapková Frydrychová, Radmila (oponent)
Včela medonosná (Apis mellifera) využívá ke své obraně žihadlový aparát. Ten je složen z žihadlové části a části související s produkcí jedu. Včelí jed je secernován speciálními jedovými žlázami. Chemické složení jedu je směsí aminokyselin, peptidů a enzymů s různými (pato)fyziologickými efekty. Některé složky včelího jedu např. způsobují rozpad červených krvinek, inhibují vzrušivost tkání, zvyšují srdeční frekvenci a střední arteriální tlak nebo vyvolávají alergickou reakci. Na druhé straně však složky včelího jedu vykazují i zásadní pozitivní účinky na lidský organismus. Tyto účinky byly popsány u některých onemocnění nervové soustavy (Parkinsonova a Alzheimerova choroba), kardiovaskulárního systému (ateroskleróza), integumentu (Acne vulgaris) a při léčbě onkologických onemocnění. Z tohoto důvodu je studium složek včelího jedu a jejich potenciální využití v terapii nejrůznějších patologických stavů a onemocnění významné. Klíčová slova: žihadlový aparát; včelí jed; orgánová soustava; terapie
|
|
| |
|
|
Využití včelích produktů v kosmetice
Kobza, Martin ; Bednář, Michal (oponent) ; Zemanová, Jana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice využití včelích produktů zejména v emulzní kosmetice. Cílem této práce bylo vypracování literární rešerše zaměřené na jednotlivé včelí produkty, jejich vlastnosti a možnosti jejich využití v kosmetice. Mezi včelí produkty patří med, včelí vosk, propolis, pyl, mateří kašička a včelí jed. V této práci jsou uvedeny vlastnosti jednotlivých včelích produktů, jejich použití, možnosti stanovení kvalitativních vlastností jednotlivých produktů a způsoby aplikace těchto produktů do kosmetických výrobků. Včelí vosk se používá při výrobě rtěnek, krémů a masťových základů tzv. mastných krémů. Mateří kašička se aplikuje do pleťových vod, výživných mlék, pleťových masek, rtěnek, nočních krémů, vlasových vod, hydratačních přípravků atd. Včelí med se používá do sprchových gelů, mýdel, tělových mlék a do hydratačních krémů. Propolis se přidává do pleťových krémů, mlék, pleťových vod, šampónů, tyčinek na rty, mýdel a také do ústních sprejů. Pyl má z kosmetického hlediska významný obsah vitaminů, aminokyselin a dalších látek v přirozené formě. Tyto látky jsou důležité pro výživu, regeneraci a hydrataci lidské kůže. Včelí jed je používán ve farmaceutických přípravcích, jako jsou léčivé krémy a masti.
|
|
|
Léčebné vlastnosti včelích produktů
BLÁHOVÁ, Jana
Bakalářská práce je zaměřena na léčebné vlastnosti včelích produktů. Utváří souhrnný přehled využití včelích produktů ve farmacii. Popisuje chemické složení a vznik včelích produktů a nemoci zlepšené i vyléčené pomocí apiterapie. Zmiňuje možné kontraindikace včelích produktů.
|
|
|
Zastoupení včelích produktů v nutrici dospělé populace v ČR
ZÁHORKOVÁ, Jana
V současné době je v popředí zájmu lidí zdravá výživa a zdravý životní styl. Včelí produkty jsou jedním ze zdrojů zdravé výživy. V rámci zjišťování zastoupení včelích produktů v nutrici dospělé populace v České republice byla prostřednictvím dotazníku oslovena skupina 1086 osob s věkovým složením nad 18 let, žijících dlouhodobě v České republice. Bylo zjištěno, že mezi nejznámější včelí produkty v dospělé populaci patří med (99 %), druhým nejznámějším produktem je včelí vosk (93 %) a dále znalost ostatních produktů postupně klesá v řadě propolis (81 %), mateří kašička (77 %), pyl (59 %), včelí jed (45 %), včelí plod (22 %). Nejvyužívanějším včelím produktem je med. Jeho spotřeba činí 0,6 až 1 kg/osobu/rok, kdy jeho spotřeba stoupá u zájmových skupin obyvatel, např. u včelařů, na 1,5 ? 5 kg /osobu/rok a více. Nejčastějším využitím medu je jeho přímá konzumace, kdy je upřednostňována tekutá konzistence a typ medu - květový (nektarový) med.
|
|
|
Včelí produkty a možnosti jejich využití
LUKÁŠKOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce je popsat význam včely medonosné se zaměřením na včelí produkty. Včela medonosná svou opylovací činností zajišťuje rozmnožovaní hmyzosnubných rostlin, podílí se na ochraně životního prostředí a zvyšuje výnosy kulturních plodin. Produkty včely medonosné mají všestranné využití. Med je kvalitní doplněk stravy. Včelí vosk a propolis jsou pro své vlastnosti významnou surovinou pro kosmetický průmysl. Včelí jed je využíván při léčbě alergie na blanokřídlí hmyz. Pyl slouží jako zdroj energie a mateří kašička se používá při léčbě nemocí s poškozením centrálního nervového systému.
|
host ::
RSS.